neděle 30. ledna 2022 | Zlin Press - Roman Ordelt
Pavel Kubiš po výhře nad Kometou: Chceme se naučit zase vyhrávat
Na rozhovor sebou vzal malou dceru Grétu a na tváři se mu občas objevil i úsměv. Byl to nezvyklý pohled, kapitán hokejistů PSG Berani Zlín Pavel Kubiš v letošní sezoně moc důvodů k radosti nemá. Jenže tentokrát poslední tým extraligy porazil Kometu Brno 5:2 a Kubiš k tomu pomohl dvěma góly a asistencí. „Asi jsme se už naučili prohrávat, takže teď bychom se chtěli zase naučit vyhrávat,“ prohodil po zápase.
Ze čtyř zápasů s Kometou máte osm bodů. Nejspíš byste s ní potřebovali hrát častěji, ne?
Už to v kabině proběhlo. (úsměv) Ale není to tak, že zrovna na ni se nějak speciálně připravíme. Letos nám to s nimi sedlo a udělali jsme body. Dnes jsme měli lepší pohyb a od každého tam bylo nasazení. Plnili jsme to, co jsme měli.
Přitom jste dnes opět prohrávali, ale pak jste rozjel akci před vyrovnávající branou Zabusovce a pak už jste na ledě dominovali.
Ještě předtím jsme měli spoustu šancí. Naštěstí jsme pak dali do konce třetiny na 2:1 a dostali se zpátky do hry.
Je frustrující, že jste o víkendu dvakrát vyhráli, jenže ztrátu na předposlední Kladno jste stáhli jen o bod?
Už jsem předtím říkal, že jsme si to takhle nadrobili a teď si to vyžereme. Tabulku nějak extrémně nesleduju, jen vím, kde jsme a kolik ztrácíme, ale když se na ni podívám, tak se mi sevře žaludek. Musíme jít zápas od zápasu, v každém nechat všechno a na konci to spočítáme.
Bylo to vaše nejlepší utkání v letošním ročníku?
Bodově jo, ale mně už v mém věku dělá radost hlavně výhra. Samozřejmě je fantastické, když dáte gól a podílíte se na vítězství, ale zodpovědnost si beru víc za výsledek.
Neříkáte si, že kdyby byl tým takhle složený už před měsícem nebo dvěma, mohli jste se o záchranu porvat víc?
Naučil jsem se, že na kdyby se nehraje, tohle neřeším. Musíme bojovat a jít za zázrakem v podobě záchrany. Každá výhra nás teď naladí na notu a nabereme sebevědomí, které teď potřebujeme. Snad na ni navážeme i v úterý v Českých Budějovicích a neuděláme to stejné, co nás provází celou sezonu, že zase budeme hrát úplně jiný hokej.
Máte vůbec po zápase ještě chuť slavit s fanoušky výhru?
Není co slavit. Vnímáme, že lidi fandí, ale na nás to taky doléhá. Poděkujeme jim, pak si v šatně zařveme, ovšem furt je před námi práce. Bohužel to už nemáme ve svých rukách.
Plný zimák by vás hnal za záchranou ve větší míře, že?
Diváci nám moc chybí, bez nich nemá cenu hrát hokej. I tady s tou tisícovkou není atmosféra taková. Druhý rok hrajeme bez fanoušků, nejde na to svádět naši situaci, ale chybějí nám. Je strašně smutné, že tady dva roky nejsou.
