neděle 06. listopadu 2022 | Zlin Press - Roman Ordelt
Antonín Honejsek: Pokud chceme vyhrávat, tak s pasivitou jako v Prostějově to rozhodně nepůjde
Zkušený útočník PSG Berani Zlín Antonín Honejsek prožil během první listopadové soboty na rodném ledě v Prostějově výjimečný zápas. Zlín přišel zbytečnou pasivitou ve třetí třetině o pohodový náskok 5:1 po čtyřiceti minutách hry, aby nakonec vyhrál nad Jestřáby po samostatných nájezdech. Prostějovský rodák Honejsek byl autorem rozhodujícího vítězného nájezdu. Nejlepší hráč hostujícího týmu po nervy drásajícím průběhu duelu nešetřil kritikou do vlastních řad. "Je s podivem, že tým, který měl hrát na puku, který na něm měl být silný, byl tak bojácný. Místo toho od sebe odpalujeme puky, jsme zalezlí, ustrašení, nikdo si na puku pořádně nedovolí. Pokud chceme vyhrávat, tak s takovou pasivitou to rozhodně nepůjde," pověděl třicetiletý forvard.
Jak vyznívá zhodnocení dramatického zápasu z vašich úst?
"Měli jsme velmi dobrý začátek, první třetina se nám vydařila. Dali jsme tři góly. Ve druhé třetině jsme zjistili, že bránit výsledek celý zápas nepůjde, dostali jsme gól. Začali jsme být aktivní, vstřelili jsme další dvě branky. Třetí třetinu jsme chtěli odbránit, odcouvat, což nás trápí celou sezonu. Zkrátka jsme super couvači. Prostějov nakonec srovnal stav na 5:5. Prodloužení je už o náhodě. Za dva body jsme rádi, radujeme se z každého bodu. Výsledek však není takový, jaký jsme chtěli."
Pro vás to byl výjimečný zápas. Jednak se hrálo na prostějovském ledě, kde jste vyrůstal a dále jste po nevídaném průběhu utkání trestuhodně ztratili tříbodové vítězství, ale nakonec bereme výhru. Jak dlouho vám zůstane zápas v paměti?
"Před zápasem jsem si řekl, že si tento duel maximálně užiju a to se stalo. Celý zápas jsem věřil, že vyhrajeme a nechtěl jsem se dostat do negativní atmosféry, kterou máme na střídačce, je tam hodně nářků a křiku. Snažil jsem se od toho všeho odprostit. Od rána jsem měl po těle chvění, hodně jsem se na zápas těšil. Samozřejmě přišlo hodně kamarádů, spousta známých mně před zápasem psala. Trošku mě mrzí, že jsem jim to nenandal, jak jsem chtěl."
Vraťme se k hororové třetí třetině, kde jste inkasovali čtyři góly. Co se tam stalo?
"Je s podivem, že tým, který měl hrát na puku, který na něm měl být silný, byl tak bojácný. Místo toho od sebe odpalujeme puky, jsme zalezlí, ustrašení, nikdo si na puku pořádně nedovolí. Pokud chceme vyhrávat, tak s takovou pasivitou to rozhodně nepůjde. Myslím si, že je to v hlavách, musíme si zase trochu věřit, tam nás tlačí bota."
Přišla za přesvědčivého vedení 5:1 po čtyřiceti minutách ve třetí třetině i ztráta koncentrace?
Ne, v žádném případě. My se z toho zkrátka podělali, tak jako už několikrát. Bojíme se hrát s pukem. Je to pro mě strašně těžko vysvětlitelné. Chtěli jsme to odpalovat od sebe. Mysleli jsme si, že asi uděláme dva tisíce icingů a čas uplyne. To samozřejmě nikam nevede. Ve třetí třetině jsme přitom zatlačili a kdybychom takto hráli celou třetinu, tak se o tomto vůbec teď nebavíme."
Jestřábům jste vstřelil dva góly, popište první střelecký úspěch v 10. minutě úvodní třetiny, kdy jste zvyšoval na 2:0.
"Naskočil jsem ze střídačky a měl jsem hodně síly. Přišla hezká nahrávka od Darka Hejcmana, přebruslil jsem obránce a přišla klička, kterou občas dělávám. Kotouč jsem si přehodil na druhou stranu a zakončoval do odkrytého prostoru. Naštěstí gólman odjel a ne vždy se to povede. Byla to rychlá akce s úspěšným koncem."
Nakonec jste vyhráli po samostatných nájezdech, rozhodující jste dal právě vy. Co se vám honilo před nájezdech v hlavě?
"Řekl jsem, že bych rád jel jako třetí v pořadí. Díval jsem se na první dva nájezdy, přišlo mi, že když kluci domácího brankáře rozhýbali, tak měl hodně místa mezi nohama. Věděl jsem, co udělám a nakonec se to povedlo parádně."
Podle statistik utkání jste vyslali jen sedmnáct střel. Ze hry jste přesto dali pět gólů, berete zlepšenou produktivitu jako pozitivum?
"Pokud jsme měli sedmnáct střel, tak je to žalostně málo. Měli bychom se více tlačit k bráně, v tom nás taky tlačí bota. Musíme na tom přidat. Bylo to dáno pasivitou, vedli jsme, zbytek jsme chtěli ubránit a proto jsme měli tak málo střel. Je to hrozná škoda."
Přišli se na vás vedle známých podívat i nejbližší z rodiny?
"Táta je Prostějovák, žije tady, pracuje tady, občas přijede se podívat na zápas do Zlína. Zná tu každého a s popichováním to tak měl dvakrát složitější než já. Myslím, že to i více prožíval. Na zdejším stadionu jsme strávili mé dětství, rodiče se mezi sebou stále baví. Je to hezké. Padla spousta gólů, ale pro nás je to zbytečná ztráta bodu."
Fotogalerie
