Vidím u kluků velký progres, když šlapal celý tým, mohli jsme porazit každého, věří kouč dorostu Lubomír Vosátko

Po konci sezony se po juniorském kouči ujal hodnocení uplynulé sezony také trenér našeho dorostu - Lubomír Vosátko. V rozhovoru přišla řeč na play off, progres dorostenců v průběhu celého roku a také obětavost a týmovost, která je základem úspěchu v týmovém sportu. Dále se dočtete, jaké plány má výběr U17 na léto i jak vypadá tvorba kádru pro příští rok.

Pane trenére, jak byste zhodnotil předkolo play off s Boleslaví, ve kterém naši dorostenci vypadli 1:2 na zápasy?

Když to vezmu postupně... První zápas doma jsme nehráli vůbec podle našich představ, cítili to i kluci. Naopak soupeř hrál chytře, nedělal si žádné starosti s pukem v obranném pásmu, lobama to házel ven, dobře napadal. Navíc Boleslav dala takové rychlé, možná šťastné góly. Naopak my jsme se v koncovce trápili, netlačili jsme se do brány, a nakonec jsme prohráli 1:3.

Jaké byly zápasy po následném přesunu do středních Čech?

Ten druhý zápas byl dobrý. My jsme zjednodušili hru, víc jsme bruslili, hráli jsme dobře do těla. Beci se nám začali zapojovat do útoku, útočníci perfektně bránili. Dali jsme góla z přesilovky, což nám pomohlo. I nadále jsme hráli dobře, byl tam tlak do brány, měli jsme šance, bránili jsme. Odměnou byl ten gól v powerplay a vyhráli jsme na 2:0.

V tom rozhodujícím zápase jsme bohužel měli špatný vstup do první třetiny, udělali jsme malé chyby, které soupeř potrestal. Snažili jsme se dotáhnout, snížili jsme ve třetí třetině, ale znovu jsme inkasovali a už jsme neměli sílu tu sérii otočit. Postupně nám docházely síly, tři hráči dohrávali se zraněním, na rozdíl od soupeře jsme neměli tak široký kádr, a to se projevilo. Musím říct, že Mladá Boleslav hrála velice dobře, což ale platí i o našich klucích. Snažili jsme se, ale nakonec to nevyšlo. Soupeř zaslouženě postoupil.

Co bylo nakonec tím rozhodujícím faktorem, který rozhodl celou sérii ve prospěch Mladé Boleslavi?

Myslím si, že právě ten první zápas, kde my jsme byli zbytečně nervózní. Což mě překvapilo, myslel jsem, že vzhledem k tomu, že už v závěru nadstavby jsme potřebovali nutně vyhrát (pozn. dorostenci pro postup z druhého místa museli v závěrečném víkendu porazit Spartu i Slavii), tak to bude pro kluky víc v klidu. Takže i když jsme byli na tlak nachystaní, tak tam byla paradoxně větší nervozita. I kluci cítili, že to nebylo ono.

Jak jste byl spokojený s progresem u mužstva v průběhu celé sezony?

Shodli jsme se s Ivanem Rachůnkem, který s námi chodí na led, i mezi trenéry napříč kategoriemi, že naši kluci udělali velký progres. Především co se týče taktiky, ale i takové týmovosti, nasazení. Hrajeme komplexně v pěti hráčích, beky využíváme v útoku, beci brání. Tak to má být. Nicméně je spousta věci, na kterých musí kluci i nadále pracovat, například na zakončení.

Právě efektivita střelby byla v sezoně trochu problém, že? Přeci jen ve střelách na branku patřili dorostenci k nejaktivnějším týmům v soutěži, gólů se ale nepodařilo vytěžit tolik...

To nás strašně trápilo. Máme spoustu šancí, spoustu střel, těch jsme měli téměř nejvíc v lize. Ale neproměníme to, na každý gól se strašně moc nadřeme. To je věc, na které musíme i nadále pracovat.

V sezoně se několik dorostenců podívalo do národního týmu. Jaká je to vizitka pro celý zlínský klub?

Je to za A výborná vizitka celého klubu, ale taky vizitka celého našeho týmu, protože jedinec sám by se do nároďáku nikdy nedostal. Spoluhráči, kteří mají samozřejmě taky svou kvalitu, těmto klukům pomohli, jeden hráč by to sám neutáhl. A taková pozvánka je zasloužená tou vůlí, pracovitostí. Kluci se tam podívali, viděli, jaké to je, a teď musí makat dvojnásob. Není to žádné uspokojení, ale spíš takový odrazový můstek. A to vidí i další hráči, že šance dostat se do národního týmu je tu i pro ně. A vidí tu cestu, kterou se to podařilo jiným klukům.

Zeptám se na jedno konkrétní jméno... Radek Zábojník, s devíti čistými konty jeden z TOP brankářů soutěže. Jaký vliv měl na výkony týmu?

Já se tady budu trošku opakovat, nechci vytahovat jednotlivce. Nám, když šlapal celý tým, tak jsme moli porazit každého, naopak když nám jeden, dva hráči vypadli, tak jsme mohli naopak s každým prohrát. Vždycky je fajn, když má gólman nulu, ale není to jen o něm, měli jsme spoustu zápasů, kdy tam kluci padali do střel, pomáhali si navzájem. Je to vizitka toho, že ta defenzivní část taktiky fungovala na jedničku.

Příští sezonu bude stěžejním ročníkem dorostu ročník 2009, doplněn o mladší 2010, který hrál letos extraligu 9. tříd. Jaké očekávání má trenérský tým od nově se tvořícího mužstva?

Máme tu určitý počet hráčů, kteří už loni hráli za dorost A, pak je tu pár, kteří si to zkusili na pár zápasů, takže vědí, co je čeká. My chceme, aby právě tito kluci ukázali těm mladším, nebo těm, co tu ještě nebyli, jak se musí makat. Ale na rovinu říkám, že když tihle kluci nebudou pracovat tak, jak mají, tak v týmu taky nebudou. Máme tu kluky, co hráli extraligu devátých tříd, nebo ty co hráli v béčku, a ti je mohou klidně přeskočit, pokud dají do přípravy a do zápasů všechno. Chceme jednotlivce spojit v tým, který bude šlapat.

Můžete přiblížit, jaký program čeká dorost v létě před startem nového extraligového ročníku?

28. dubna chceme začít letní přípravu, ta bude trvat dva měsíce. Zaměříme se na kondici, což má na starosti Michal Kenša, náš kondičák. Chceme taky hrát spoustu her, aby ti kluci zjistili, že to funguje jako na ledě. Když ztratíš kotouč, míč, musíš začít bránit, naopak když získáš, tak okamžitě útočíš, že hraje pospolu celá pětka. Tohle chceme hráče naučit, ale samozřejmě tam budou i běhy, posilovny, obratnost. V rámci regenerace nás čeká i nějaké to plavání. No a na závěr přijde testování, což zkrátka musí být, i kvůli svazu.