sobota 15. února 2025 | Michal Kobylík

Býváme pod tlakem, ale je to nutnost, přiznává po vítězství nad Porubou finský bek Aleksi Salonen

Dvaatřicetiletý rodák z finského Muurame. Začínal ve známém klubu JYP a i při dalších angažmá zůstával ve finské nejvyšší soutěži. Po jednoroční štaci v rakouské lize u Graz 99ers přibruslil na začátku ročníku 2023/2024 do Zlína. Brzy se stal předním obráncem Beranů a zůstává jim dosud. Jak hodnotí včerejší vítězný zápas a co si pamatuje z dramatických chvil, kdy byl tvrdě faulován? O tom po zápase promluvil Fin ve žlutomodrém dresu Aleksi Salonen.

Po nevydařené dvojici utkání, kdy nejdříve Berany překonali Kozli a po nich Vsetínští v derby, byla výhra na domácím ledě cennou vzpruhou. „Myslím, že takový úspěch v takový čas je velká věc nejen pro nás jako tým, ale pro celý klub. Ve Vsetíně to bylo deset minut hokeje a zbytek wrestling. Tohle byla příjemná změna. Ale je pravda, že při derby vzniklo určité odhodlání, které jsme si vzali i do tohoto zápasu, a taky nás ten středeční střet svým způsobem semknul všechny blíže k sobě,“ ocenil zpovídaný Salonen nejnovější úspěch svého týmu. A vzpomněl na těžké chvíle na vsetínském Lapači. Ani utkání s Porubou se neobešlo bez pěstních srážek, s tvrdostí derby se to ale jen těžko srovnávalo.

Domácí utkání s hosty ze Slezska začalo lépe pro Berany. Krátce po úvodní trefě Zlína sice Poruba srovnala, do vedení ji však borci ve žlutomodrém už nepustili. V některých momentech se ale Berani řádně zapotili. „Dneska to bylo jak na horské dráze, dost nahoru a dolů. Začali jsme velice dobře, měli jsme šance a skórovalo se. Ale pak tu bylo taky hodně momentů, kdy Poruba pevně držela puk a byla příliš často v útočném pásmu. My je doháněli, ale bylo po celou dobu dobře vidět, jak měly oba týmy problém skórovat,“ zhodnotil celkově utkání finský bek.

Salonen i v tomto rozhovoru ukázal, že na hru mívá široký náhled a nesleduje jen vlastní mužstvo. „Rozumím tomu problému se skórováním u nás i u nich. Některé ty situace jsou náročné. Máte puk, jste ve vyložené šanci, ale radši to přihrajete někomu jinému, protože sami nemáte to sebevědomí na střelu. Ale my nakonec těch proměněných šancí měli naštěstí víc,“ dodal.

Ani v nejhorším hokejovém snu si Salonen nemohl představit, jak těžké momenty ho mohou na zlínském ledě potkat. Na zlomu 8. a 9. minuty se Beranům podařilo vysvobodit z obranného pásma a jeli do útoku. V této situaci byl Aleksi Salonen ve středovém pásmu zcela mimo hru těžce zfaulován. Na ledě bylo stejně jako při středečním derby k vidění to nejhorší, co jen může hráče i fanoušky při sportu potkat – nosítka a záchranáři. „Byl to bez pochyb nejstrašnější moment mého dosavadního života. Jsem pevně přesvědčený, že tohle mi soupeř udělat nechtěl. Snažil se mě krosčekovat a nešťastně se trefil přímo na krk, na ohryzek. V tom okamžiku jsem nemohl dýchat. Cítil jsem, jak mám něco v krku. Chtěl jsem v klidu odjet na střídačku a vyřešit to tam, ale zjistil jsem, že to nedokážu. Pak už jsem nad sebou viděl doktory, což mě samozřejmě uklidnilo. Odešel jsem do kabiny, protože jsem byl v šoku, celý jsem se pekelně třásl. Doktor mi po ošetření řekl, že pokud budu chtít, můžu se vrátit na led, ale mám být opatrný. Bylo to vážně děsivé, myslel jsem v té chvíli jen na svou ženu a své děti,“ osvětlil hororové momenty samotný hlavní aktér.

Zhruba ve 30. minutě byl Salonen znovu na ledě a jistil další z ofenzivních snah svých kolegů. Zůstal pak aktivní i ve třetí třetině, kdy Zlínští potvrdili dvěma brankami svou tříbodovou výhru. „Trošku mi zhrubnul hlas a cítím takovou běžnou bolest v krku, ale celkově už je to samozřejmě lepší. Když jsem se vrátil do hry, úplně mi lítaly nohy. Určitě za to může všechen ten adrenalin, co se mně ve nastřádal, je to jako doping. Vlastně si tak říkám, že by to bylo dobré před každým utkáním,“ zavtipkoval nakonec zpovídaný obránce a ujistil své okolí, že je v pořádku bez vážných následků. V kabině pak neopomněl poděkovat za pomoc všem zdravotníkům.

Salonen je již delší čas nejproduktivnější bek Beranů. Za 4 góly a 16 asistencí mu náleží 20 kanadských bodů. Ovládá tvrdou defenzivní hru v obranném pásmu, dokáže však také suverénně jistit útoky Beranů od modré čáry. „Konkrétně před Vánoci jsem se cítil velmi dobře, pak jsem na dva týdny vypadl (poznámka redakce: v první polovině prosince vynechal na tři kola), ale dokázal jsem se vrátit. Samozřejmě, že občas nastane ten stav, kdy si říkám teď, když budu hrát špatně, je špatný celý tým anebo naopak tým je špatný, protože já hraju špatně, ale jde to ruku v ruce s tím, jak jde sezóna, patří to k tomu,“ okomentoval stručně svou současnou formu Salonen.

Za určitou nervozitu, ke které se přiznal, se nijak nestydí. Je to podle něj zcela přirozená věc. „Hrál jsem ve Finsku nejvyšší ligu a tam je to totéž, hráč prostě bývá pod tlakem, není to žádné specifikum této soutěže,“ přidal poznámku Salonen, který byl v letech 2010 až 2013 členem finského juniorského národního výběru. S ním odehrál celkově 25 zápasů.

Jak už bylo řečeno, Salonen je viditelný i při útočných akcích. Vzpomenul ale, že přesilové hry umí být problematické nejen pro zlínský mančaft jako celek, ale i pro něj osobně. „Když to vztáhnu na konkrétní situaci, ve hře se cítím trošku pod tlakem při přesilovkách. Bývá pro nás těžké skórovat. Ten tlak tam je znatelný, ale je nutný, jsme tu pro vítězství a k tomu je nutné skórovat. Taky nesnáším prohry, takže upřímně řečeno, i proto se vždy snažím vydat ze sebe to nejlepší,“ nechal ještě jednou nahlédnout do svého hráčského nitra finský obránce ve službách Zlína.

Berany čeká poslední pětice utkání základní části, poté mají jisté play-off. Kabina se žlutomodrými dresy už se zdá patřičně naladěná. „Když je derby nebo podobně důležitý zápas jako tento s Porubou, člověk se do toho utkání dostane rychleji a lépe. Ale vlastně to není o moc jednodušší ani se slabšími týmy, protože tam si zase říkáme, že takový mančaft přece musíme porazit. Upřímně řečeno, občas je to těžké a není to o nějaké sportovní motivaci, ale o reálném tlaku, který dělá sama ta situace, v které právě jsme,“ zakončil s upřímností sobě vlastní rozhovor Aleksi Lauri Salonen.

Fotogalerie