Deváťáci se připravují na extraligový ročník. Jsou vidět velké pokroky, hlásí trenéři

V premiérové sezóně obnovené soutěže 9. tříd se mladým Beranů v dramatickém závěru podařilo pro své následovníky zajistit extraligovou příslušnost. V té bude nastupující ročník hájit žlutomodré barvy pod vedením nově složené trenérské dvojice, kterou tvoří Lubomír Vosátko a Miroslav Vybíral. Ti se v rozhovoru přibližně v polovině letní přípravy rozpovídali o svých prvních dojmech.

Jak se liší letní příprava po přechodu hráčů z žákovských kategorií do Akademie?

Lubomír Vosátko: Tvrději se pracuje, více se dbá na detail, je důležitá správná technika pohybů, k tomu všemu slouží speciální tréninky ať už s námi, nebo s kondičními trenéry. Snažíme se kluky co nejlépe připravit po stránce fyzické, ale také mentální. Mezi žákovským hokejem a dorostem je to velký skok, který v jejich případě probíhá právě nyní, a proto je potřeba k tomu přistupovat zodpovědněji. Chceme v nich povzbudit součinnost, hrajeme různé hry, aby se naučili lépe spolupracovat. Ať už je to fotbal, basketbal, opičí dráhy a podobně.

Jakým způsobem by se hráči v tomto věku měli na tento skok připravovat?

Miroslav Vybíral: Musí se začít od úplných maličkostí jako je třeba správná chůze, dýchání, nebo pohyby rukou. Obecná lokomoce je klíčová, pak ti kluci totiž vyjedou na led, kde jsou tyto pohyby mnohem těžší, navíc musejí ovládat hokejku a na to musí být připravení.

V jiných zemích se na takové věci připravují už od malička a z toho pak vzniká ten rozdíl. Proto dosud v zahraničí spousta hráčů okolo 16 let těm českým tolik uskakovala. Protože když jim naložili činky, tak už měli techniku osvojenou, což u nás nebylo. Teď už se to mění, minimálně tady ve Zlíně, za což jsem moc rád. Máme tady kondiční trenéry, kteří přesně vědí jak mají s kterým hráčem pracovat a my s nimi můžeme všechno řešit.

Jak jste se coby noví trenéři s týmem sžíváte?

MV: Ze začátku se na nás kluci trochu dívali jako na mimozemšťany, vyrukovali jsme na ně s něčím, na co nebyli zvyklí. Chvíli jsme na ně museli dělat bubáky, ale v momentě, kdy kluci začali chápat, co po nich chceme a viděli v tom smysl, tak ta vzájemná symbióza začala fungovat. Najednou si při hrách navzájem fandí, je v tom už i ta týmovost, bez které by to nešlo.

Jak jste spokojeni s výkony a přístupem hráčů v přípravě?

LV: Začíná se nám to formovat, s přípravou jsme čím dál více spokojení. Občas nás trápí docházka hráčů, na to ale oni musejí přijít sami, že když nebudou chodit tak to později pocítí, protože nebudou tolik připraveni, jako ostatní.

MV: Je vidět pokrok, někteří kluci se zezačátku báli udělat kotoul letmo a dnes už to tam skáčou úplně bez problému. Takže tendenci mají určitě vzestupnou, nicméně stále je před nimi spousta práce. Navíc v tomto věku jsou mezi jednotlivými kluky obrovské rozdíly.

V čem tyto rozdíly spočívají?

LV: U každého probíhá přirozený vývoj jinak, někteří kluci proto pořád působí jako děti, zatímco na jiných už je vidět, že jsou vyspělejší. Ale to neznamená, že za pár let se to nemůže srovnat, a proto je potřeba k tréninkům přistupovat s určitou citlivostí.

MV: My v tomto máme výhodu, že budeme mít B-tým, takže i kluci, kteří jsou třeba teď výkonnostně slabší, budou hrát, což potřebují nejvíc. A za rok a půl, až se dostanou do potřebného biologického věku, už třeba můžou být úplně jinde. My je budeme neustále sledovat a všichni tak pořád budou mít šanci se vrátit a posunout se dál.

Jak obecně vypadá týdenní program přípravy?

LV: V pondělí začínáme v posilovně. Tam kluky učíme správnou techniku, což je pro posilování klíčové a bude je to provázet po celý sportovní život. Různě běháme s dřevěnými tyčemi, postupně přidáváme železné, snažíme to uzpůsobit tomu, aby si kluci zbytečně neničili záda. Hlavní je správné dýchání a celková koordinace těla.

V úterý máme výběhy do lesa, máme tam čtyřsetmetrové okruhy, na nichž trénujeme kondici, což kluci zatím pocítili asi nejvíc. Jde zejména o vytrvalost, postupně budeme ještě přidávat.

Ve středu máme herní trénink, do nějž začleňujeme například závody, různé podmínkové hry, švihadlo a podobně.

Čtvrtky mívají kluci volné, pátek pak trávíme v tělocvičně, děláme opičí dráhy a celkově kluky učíme ovládat svá těla.

Jaký je další plán před začátkem sezóny?

LV: Jedeme do konce června, pak budeme mít svazové testy, na kterých ze sebe kluci musejí vydat maximum. Na konci července už bychom měli jít na led, podle informací ze svazu totiž už na začátku září začnou ligové zápasy, takže času tolik nemáme. V srpnu budeme ještě dělat selekci hráčů, přičemž ze čtyřiceti je budeme rozdělovat mezi A-tým a B-tým. I to pro ně teď může být motivací k tomu, aby na sobě makali co nejvíc.