Urostlý obránce Vojtěch Riedl: Sny se postupně plní, mám jich ještě hodně

Kapitán zlínské juniorky Vojtěch Riedl (na snímku první zleva) naskočil v závěru uplynulé sezony do seniorské extraligy, kde odehrál pět zápasů v nejvyšší soutěži. Předvedenou hrou příjemně překvapil a od hlavního trenéra Luboše Jenáčka dostal i slušný prostor na ledě, když jeho průměrný icetime pobytu na ledě činil přes patnáct minut na zápas. „Věřím, že dostanu v příští sezoně šanci v A týmu, neboť si přeji hrát stabilně za zlínské Berany. Bude to splnění snu, ale mám jich před sebou ještě hodně. Tohle může být první krok, od kterého se odrazím, a má hokejová kariéra půjde nahoru,“ přál si urostlý obránce, který oslavil před pár dny kulaté dvacáté narozeniny.

Letošní sezona nebyla pro zlínské juniory zrovna jednoduchá. Z devatenácti českých týmů v extralize jich přímo pět sestupovalo a ještě šestý hájil příslušnost v baráži. Zlínští mladíci nabrali na začátku obrovskou ztrátu a ze suterénu extraligové tabulky se postupně drali nahoru a nakonec se probojovali mezi prvních dvanáct týmů po základní části. „Ze začátku jsme se všichni hledali a měli dlouhou šnůru proher. Poté se vše obrátilo, přišly výhry a začalo se nám dařit. Na přelomu října a listopadu přišla šňůra devíti výher v řadě a začali jsme hrát jako mužstvo naši hru. V posledním kole přišel postup do nadstavby, což byl hlavní cíl sezony a záchrana juniorské extraligy. V nadstavbové části jsme měli rozhodně navíc, tři výhry na postup do play off nemohly stačit. Snahu nám nelze upřít, ale už jsme nenavázali na předchozí výkony v sezoně,“ hodnotil Riedl z pozice kapitána sezonu, ve které zlínští junioři obsadili v konečném účtování jedenáctou příčku.

Vojtěch Riedl měl v závěru uplynulé sezony hodně napilno a v náročném programu bojoval na dvou frontách. Kouč A týmu Luboš Jenáček dal šanci získat v sestupové sezoně cenné zkušenosti juniorům, vedle Riedla okusili křest v nejvyšší soutěži ještě Stanislav Kunst, Tomáš Martinec a Jakub Čechmánek. Další starty v extralize si připsali Lukáš Chludil, Tadeáš Talafa nebo Dominik Luža. „Závěr sezony byl po psychické i fyzické stránce hodně těžký, přebíhání z jedné kabiny do druhé (se smíchem). Na začátku sezony se mně ani nesnilo, že bych si zahrál v áčku a seděl v kabině vedle takových mazáků jako jsou Ondřej Němec, Pavel Kubiš nebo Bedřich Köhler. V prvním zápase proti mistrovskému Třinci jsem ještě nenastoupil, ale v pozici sedmého beka na střídačce jsem nasál parádní atmosféru. Bylo to jedním slovem úžasné a strašně děkuji za tuto možnost. Nikdo se nemá z juniorů za co stydět, předvedli jsme slušné výkony. Jsem z toho ještě teď nadšený, zkrátka super pocit,“ vrátil se Vojtěch Riedl k premiéře v seniorské extralize.

Zlínští mladíci zřejmě nezapomenou na osmý březnový den, kdy odehráli během šesti hodin dva extraligové zápasy. Nejdříve trio Riedl, Chludil a Kunst nastoupilo za juniorku proti Hradci Králové na ledě PSG arény a poté se rychle přesunulo během pár minut do kabiny A týmu a hned naskočilo k zápasu proti Pardubicím. „Fyzicky velmi náročné. Na to nedá zapomenout, hrál jsem pětadvacet minut utkání za juniory. Dohráli jsme zápas za juniorku a už jsme běželi do kabiny mužů se rychle převléknout. Hráli jsme hned na začátku a snažili se hrát, co nejlépe to šlo. Pro mě úžasný zážitek, hrát dva zápasy za jeden den. Nechal jsem na ledě sto procent, úplně všechno,“ pověděl Riedl.

Od trenéra Luboše Jenáčka dostal pořádnou porci minut na ledě, v průměru se jednalo před patnáct minut. Nejvíce odehrál na ledě O2 arény, kde si připsal v duelu proti Spartě 20:28 minuty. „Měli jsme s panem Jenáčkem v létě nejtěžší kondiční přípravu, co jsem kdy absolvoval. To mě dalo strašně moc a čerpal jsem z toho po celou sezonu. Cítil jsem se na ledě dobře a hokej mě zkrátka bavil. Ale překvapení v podobě velkého pobytu na ledě to rozhodně bylo. Tak velký icetime jsem opravdu nečekal. Fyzicky jsem se tím popral dobře podobně jako ostatní spoluhráči z juniorky. Pomohla nám kvalitní letní příprava,“ řekl urostlý chasník.

Respekt budí jeho fyzické parametry, soupeři na ledě ho nemohou přehlédnout, neboť měří 191 cm a jeho váha činí 95 kg. Pořádný pořízek si umí srovnat pořádek na ledě. „Nevím, po kom mám fyzické předpoklady, snad jen brácha je tak vysoký. Musím ještě hodně zesílit a být více silný v osobních soubojích. Přes letní přípravu bude dále pracovat na fyzičce, to je můj současný cíl. Co stačilo v juniorce, v áčku mezi muži nestačí. Především se jedná o hru tělem u mantinelu, přece jen chlapi jsou tam silní, velcí a rychlí,“ všiml si Vojtěch během prvních startů v extralize.

Sportovní geny má silně zakořeněny v rodině, neboť jeho otec Antonín Příkazský hrál fotbal na vysoké úrovni. „Taťka hrál fotbal za mládežnickou reprezentaci a Baník Ratíškovice. Oba dědové hráli rovněž fotbal, mamka volejbal a strýc hokej. Rodiče mně vždy říkali, nikdy nesmíme jít do zápasu s tím, že prohrajeme a jsme horší. Musíme si hlavu nastavit tak, že vyhrajeme a jsme nejlepší. Hodně jsem vyrostl i po psychické stránce, dříve jsem udělal chybu na ledě a táhlo se to se mnou celý zápas. Nyní už hodím vše za hlavu, jdu dále a snažím se hrát ještě lépe,“ pověděl nadějný hokejista.

Riedl odehrál v uplynulé sezoně v juniorské DHL extralize celkem 48 zápasů, ve kterých si připsal 25 kanadských bodů za 7 gólů a 18 asistencí. Příští sezona má být předělem v jeho hokejové kariéře, neboť z juniorů přechází mezi muže. „Doufám, že dostanu šanci v A týmu, neboť si velmi přeji hrát stabilně za zlínské Berany. Bude to splnění snu, ale mám jich před sebou ještě hodně. Tohle může být první krok, od kterého se odrazím, a má hokejová kariéra půjde nahoru,“ přál si dvacetiletý obránce, který oslavil kulaté narozeniny před pár dny. „Proběhla pouze komorní oslava s rodinou, neboť na druhý den jsme hráli závěrečný zápas sezony s Třincem. Teď bude dostatek času a s kluky to ještě pořádně oslavíme,“ uvedl.

Vedle hokeje myslí Vojta i na vzdělání. Úspěšně vystudoval Gymnázium a Jazykovou školu ve Zlíně, kde loni úspěšně maturoval z biologie a fyziky. „Na začátku školního roku jsem se přihlásil na Masarykovu univerzitu v Brně, obor trenérství. Na vysoké škole jsem zvolil formu kombinovaného studia, ale bohužel to nešlo ve spojení s hokejem vůbec stíhat. Škola se kryla s pátečními zápasy v juniorce, v lavicích jsem se objevoval poskromnu a nesplnil podmínky ke zkoušce. K tomu jsem začal ještě pracovat v oboru dřevostaveb,“ pověděl na závěr Vojtěch Riedl.

Vojtěch Riedl očima Luboše Jenáčka: Vojta udělal v uplynulé sezoně velký výkonnostní skok. Hodně se posunul dopředu po kondiční stránce, letní příprava mu vyloženě sedla. Je výborný bruslař, má v sobě zažité, že chce vždy vyhrávat. Naznačil velké možnosti, nyní záleží pouze na něm, jak bude dále pracovat a trénovat. Určitě šanci mezi muži dostane.