Antonín Honejsek prožívá těžké dny: Myšlenkami jsem jinde, na válkou zasažené Ukrajině

Výhra nad Plzní 3:2 na samostatné nájezdy mu udělala radost, jinak ale byl útočník PSG Berani Zlín Antonín Honejsek hned po zápase myšlenkami jinde. Na válkou zasažené Ukrajině, odkud pochází část jeho rodiny. „Tři zápasy jsem úplně mimo a nepoužitelný. Jsem myšlenkami jinde. Omlouval jsem se za to klukům. Dneska poprvé jsem si atmosféru zápasu užil,“ řekl Honejsek.

Jak se dvoubodová výhra rodila?

Je vidět, že se nám trochu rozvázaly ruce. Od Plzně to byl zodpovědnější výkon než od Sparty, která si minule přijela zahrát hokej. Plzeň je dobře připravený bruslivý tým, snažili jsme se jim v tom vyrovnat. Byl to vyrovnaný zápas, dobrý pro diváky.

Jaké je jít do utkání s tím, že už nemůžete na vaší pozici v tabulce nic změnit?

Hrozné. Hlava pracuje trošku jinak. Vždycky máte chuť vyhrát, ale jsme zklamaní. Občas tam jsou pocity vzteku, nechuti, ale pak vlezeme na led a snažíme se předvést co nejlepší výkon. Hraje za nás hodně mladých kluků, chceme jim ukázat správnou cestu. Příští rok se jich do A týmu určitě zapojí víc a už teď je pomalu připravujeme na dospělý hokej.

Přejete si někdy, aby už byl konec ročníku?

Je to nejtěžší sezona, co jsem kdy zažil. A ještě co se teď děje… Musím se přiznat, že poslední čtyři zápasy absolutně nemyslím na hokej a musím se do toho strašně nutit. Moje přítelkyně a můj syn jsou z poloviny z Ukrajiny. Mám teď úplně jiné starosti. Snažím se na hokeji nějak vypnout. Když jsem dělal rozhovor v Mladé Boleslavi a pak vyšlo, že jsem strašně skleslý… Extrémně se na to musím soustředit. Kromě těch dvou hodin jsem v úplně jiném světě.

Jsou vaši blízcí v pořádku?

Moje rodina je tady, můj syn, přítelkyně i rodiče jsou se mnou. Přijelo čtrnáct lidí z různých koutů, z Kyjeva, Oděsy… Máme s tím hodně práce. Přijelo hodně dětí, chlapi zůstali na hranicích. Hrozná doba.

Nechtěl jste trenéra Jenáčka požádat o volno?

Na to se nechci vymlouvat. Jsem profesionál a snažím se odvést maximum pro klub. Tři zápasy jsme úplně mimo a nepoužitelný. Jsem myšlenkami jinde. Omlouval jsem se za to klukům. Dneska poprvé jsem si atmosféru zápasu užil, byl to příjemný večer.

Člověk si uvědomí, že sport je opravdu jen zábava a výplň volného času, nejde v něm o nic zásadního v životě.

Přesně tak. Když to řeknu blbě, sestup se může stát, ale to, co se teď děje (na Ukrajině), to mi hlava nebere…

Pojďme zpátky k utkání. Jak vnímáte neutuchající podporu fanoušků i v situaci, kdy jste už sestoupili?

Jsou super. Když ukážeme, že v útoku zatlačíme a máme dvě, tři střídání v útočném pásmu, je to jak za starých dob. Je hezké si to připomenout, jaká tady vždy byla atmosféra. Dva roky to teď byla těžká zkouška pro všechny.

Umíte si představit, co klub čeká v první lize?

Jo, umím. Budeme se chtít co nejrychleji vrátit a věřím, že k tomu povedou všechny kroky od všech správných lidí. Teď jde o to, abychom vyslechli následující plány, které už v sobě cítíme a víme, jaké budou.

Zůstanete ve Zlíně?

Pokud se nestane nic neočekávaného. S vedením jsem ještě nemluvil, ale smlouvu mám. Pokud ji budou chtít ukončit nebo ne, to bude v jednání. Nějaká hrdost a zklamání vybízí k tomu, že by to chtělo dostat se zpátky nahoru. Na uplynulý rok musíme zapomenout a zase být tam, kde Zlín patří.