úterý 17. srpna 2021 | Vojtěch Jurák
Chludil a Frömel zamířili za juniory do Alp. Švýcaři dobře bruslí, říkají
Tři zápasy ve třech dnech mají za sebou mladíci Lukáš Chludil a Šimon Frömel. A do toho ještě dlouhý mezistátní přesun. Ve čtvrtek absolvovali šikovní útočníci první přípravné utkání A-týmu ve Vítkovicích a prakticky hned vzápětí se vydali na cestu do Švýcarska. Pod Alpami se připojili k juniorům, se kterými v pátek a v sobotu odehráli dva přípravné duely proti Davosu.
Lukáš: Zápas byl náročný, ano. Ale myslím, že na první přátelák to bylo celkem dobré. Co, Šímo?
Šimon: Ze začátku sice tuhly nohy, ale musíme si na to zvyknout. Jsem přesvědčený, že to bude postupem času lepší.
Pár duelů už jste na muže odehráli na konci minulé sezony. Pomohlo vám, že jste tak trochu věděli, do čeho jdete?
Lukáš: Určitě. S každým zápasem je to lepší. Nechci říct, že bych už byl zvyklý, ale přece jen člověk trochu ví, jak věci fungují. Měl jsem konkrétní očekávání.
Šimon: Nabíráme zkušenosti, v každém zápase se učíme od starších hráčů. Ze střídačky sledujeme i soupeře, jak řeší všechny ty situace – například teď ve Vítkovicích Romana Poláka. Je to pro nás velká škola.
Lukáš: I kluci z mužů ve Zlíně nám toho hodně říkají, což je taky velké plus. Poradí, jak třeba prostrčit puk nebo další herní věci. To nás hodně posouvá. Přece jen v juniorce se řeší situace trochu jinak, muži hrají chytřeji a musí se na ně jiným způsobem.
Co váš přesun z Vítkovic sem do Davosu? Jak jste měli zorganizovanou cestu?
Šimon: Ve středu mě kontaktoval pan Leška, který nás oba dva vezl – v pátek ve 4:15 jsme měli sraz na zimáku, sbalili jsme si věci a ve 4:30 jsme vyrazili do Davosu.
Lukáš: Z Vítkovic jsme dojeli ve čtvrtek zhruba o půl jedenácté večer, domů jsme se dostali tak po jedenácté a spát jsme šli po půlnoci. Takže jsme toho moc nenaspali. Z tohoto hlediska byl první zápas v Davosu hodně těžký. Cesta trvala tak deset hodin, já jsem navíc v autě skoro neusnul, takže jsem se do toho pak potřeboval dostat. Ještě budu dospávat.
Šimon: Já jsem naštěstí úplný opak Chludi. Spal jsem skoro celou cestu, takže mě to moc nevadilo. A naopak jsem se na ledě cítil docela dobře.
Šimon Frömel během druhého utkání zlínských juniorů proti Davosu
Bylo pro vás těžké tak rychle přepnout z mužského do juniorského hokeje? Času jste na to moc neměli.
Lukáš: Myslím, že i skrz tu cestu to bylo celkově takové rozsekané. A juniorský hokej je samozřejmě jiný oproti mužskému. Ale postupem času, jak šly v prvním zápase tady v Davosu třetiny, se to zlepšovalo.
Šimon: Mužský hokej je víc organizovaný, juniorka zase taková ulítaná. Ale přestože tady hrajeme proti Švýcarům, které vůbec neznáme, tak z pohledu nás obou byl první zápas po příjezdu dobrý.
V pátek jste Davos porazili 6:1, naopak sobotní utkání plné emocí a tvrdých střetů jste prohráli 4:8. Co vám tyto duely ukázaly?
Šimon: První zápas jsme na ně vletěli. Bylo to takové vyhukané, nestabilní výkon. Ale naštěstí gólman Syny (Tobiáš Synek) dobře zachytal a nám to tam napadalo. Druhý zápas byl úplně jiný, náročnější. Přišli jim kluci, co trénují s áčkem, připravili se na nás. A bohužel rozhodčí utkání trochu ovlivnil, takže to dopadlo, jak to dopadlo.
Lukáš: Souhlasím. V pátek to bylo takové rozlítané, neorganizované. Ale v obou dvou zápasech nás gólmani podrželi. V sobotu jsme měli devatenáct trestných minut – to je docela hodně, když chceme vyhrát. Furt bránit oslabení je vysilující. Musíme zapracovat na hře v obranném pásmu, ale kluci si to uvědomují. V útoku jsme šikovní, tam si poradíme.
Je pro vás švýcarský hokej nový, nebo jste s ním měli zkušenosti už dříve?
Šimon: Já osobně vůbec, ani s reprezentací jsem proti Švýcarsku nehrál. Pro mě jsou to první zkušenosti s jejich hokejem.
Lukáš: Mám z mládežnických kategorií – když bývaly výběry, tak vždycky i s nějakým švýcarským týmem. Ale to jsme byli malé děcka, to je něco úplně jiného. Teď šlo na Švýcarech vidět, že jsou hodně dobří bruslaři. Ale čekal jsem, že jako soupeři budou ještě lepší.
Lukáš: Myslím, že i skrz tu cestu to bylo celkově takové rozsekané. A juniorský hokej je samozřejmě jiný oproti mužskému. Ale postupem času, jak šly v prvním zápase tady v Davosu třetiny, se to zlepšovalo.
Šimon: Mužský hokej je víc organizovaný, juniorka zase taková ulítaná. Ale přestože tady hrajeme proti Švýcarům, které vůbec neznáme, tak z pohledu nás obou byl první zápas po příjezdu dobrý.
V pátek jste Davos porazili 6:1, naopak sobotní utkání plné emocí a tvrdých střetů jste prohráli 4:8. Co vám tyto duely ukázaly?
Šimon: První zápas jsme na ně vletěli. Bylo to takové vyhukané, nestabilní výkon. Ale naštěstí gólman Syny (Tobiáš Synek) dobře zachytal a nám to tam napadalo. Druhý zápas byl úplně jiný, náročnější. Přišli jim kluci, co trénují s áčkem, připravili se na nás. A bohužel rozhodčí utkání trochu ovlivnil, takže to dopadlo, jak to dopadlo.
Lukáš: Souhlasím. V pátek to bylo takové rozlítané, neorganizované. Ale v obou dvou zápasech nás gólmani podrželi. V sobotu jsme měli devatenáct trestných minut – to je docela hodně, když chceme vyhrát. Furt bránit oslabení je vysilující. Musíme zapracovat na hře v obranném pásmu, ale kluci si to uvědomují. V útoku jsme šikovní, tam si poradíme.
Je pro vás švýcarský hokej nový, nebo jste s ním měli zkušenosti už dříve?
Šimon: Já osobně vůbec, ani s reprezentací jsem proti Švýcarsku nehrál. Pro mě jsou to první zkušenosti s jejich hokejem.
Lukáš: Mám z mládežnických kategorií – když bývaly výběry, tak vždycky i s nějakým švýcarským týmem. Ale to jsme byli malé děcka, to je něco úplně jiného. Teď šlo na Švýcarech vidět, že jsou hodně dobří bruslaři. Ale čekal jsem, že jako soupeři budou ještě lepší.
Lukáš Chludil během rozbruslení před prvním zápasem juniorů proti Davosu
