Nejmladší na Hlinka Gretzky Cupu? Nebyl na mě takový tlak, říká Jecho

Odchovanec Beranů Adam Jecho už opravdu dlouho působí mezi staršími hokejisty. Za zlínský dorost začal nastupovat ve třinácti letech, později se přesunul do finské Tappary, kde hraje za tamní výběr U16. Nyní si poměřil dovednosti také s nejlepšími hokejisty do osmnácti let, i když je ještě o dva roky mladší. A na turnaji, v němž Češi skončili celkově šestí, se rozhodně neztratil. Nejen o svém účinkování na Hlinka Gretzky Cupu mladý útočník hovořil přímo v Břeclavi, dějišti turnaje.

Byl jsi nominován do reprezentační osmnáctky na Hlinka Gretzky Cup, i když ti je teprve patnáct let. Jak vznikla tato nominace?

Nejdřív jsme měli kemp ve Velkých Popovicích s reprezentací do sedmnácti let. Měli jsme několik tréninků a dvě modelová utkání, která jsme odehráli mezi sebou. Celkem se mi tam dařilo, takže jsem nejspíš zapůsobil na trenéry a vybojoval si nominaci na tenhle turnaj.

Jak se ti tady v Břeclavi líbilo?

Líbilo se mi tady moc. Je pro mě čest zahrát si na takovém turnaji, ještě větší o to, že jsem tady mezi staršími kluky. Jsem rád za tuhle zkušenost, snažil jsem se podávat co nejlepší výkony a doufám, že to šlo vidět i na ledě.

Stále hraješ mezi staršími a byl jsi nejmladší hráč na turnaji. Jaký je to pro tebe pocit?

Snažím se to tolik nevnímat. Už delší dobu hraji se staršími kluky, takže jsem si na to zvykl. Není na mě takový tlak jako na ostatní kluky, kteří musí být tahouny týmu. Já tuhle roli nemám, takže můžu hrát více uvolněně a snažit se dostat pod kůži hvězdám v ostatních týmech. Taková byla moje role.

Jaké jsou rozdíly mezi klubovým hokejem a takto prestižním mezinárodním turnajem?

Určitě je to více takticky vyspělé. Všechny týmy se připravují na videích a mají soupeře skvěle přečtené. Video máme po každém zápase a rozebíráme si veškeré situace, takže jsme dobře připraveni. Na téhle úrovni jsou všichni hráči skvělí a v týmu není žádný slabý článek. Hra má tu nejvyšší úroveň, kterou může mít.

První gól jsi vstřelil v přípravě proti USA, ale v samotném turnaji se ti příliš v produktivitě nedařilo. Jak to vnímáš?

Myslím si, že jsem tady nebyl proto, abych dával góly a každý zápas si připsal nějaké body. Bylo by to pěkné, kdyby mi tam něco spadlo, ale snažil jsem se na to nehledět a hrát tak, aby se dařilo hlavně týmu.

Ve formaci jsi hrál hlavně s Eduardem Šalém a Dominikem Petrem. Jak ti to s nimi fungovalo?

Hrálo se mi s nimi skvěle. Jsou to šikovní kluci a myslím si, že jsme o sobě na ledě věděli. Na to, že jsme spolu hráli poprvé, tak si hokejově rozumíme a celkem nám to jde.

V utkání s Ruskem (poslední zápas ve skupině) jste sice prohráli 3:7, ale první třetina byla z vaší strany dobrá.

První třetinu jsme odehráli opravdu skvěle. Plnili jsme všechno, co nám trenéři před zápasem řekli a na co nás připravili. Každý se toho do puntíku držel, tak by to mělo vypadat. Škoda, že se nám to pak přestalo dařit a naše hra se nepovedeným vstupem do druhé třetiny rozpadla. Během prvních čtyř minut prostřední části hry jsme čtyřikrát inkasovali a to rozhodlo ten zápas.

Ty osobně jsi měl také nějaké šance. V brance byl Sergej Ivanov. Chystali jste se na něj nějak speciálně?

Před každým utkání jsme se dívali na každého brankáře, jak chytá. Náš trenér gólmanů nám vždy připravil materiál a odvedl tady opravdu skvělou práci. Na Ivanova jsme něco také věděli, ale každý brankář na turnaji je výborný, takže to není jen tak dát nějakému gól. Nedá se říct, že by měl nějakou větší slabinu.

Utkali jste se i s Finskem (druhý zápas ve skupině), kde aktuálně působíš a hraješ za Tapparu. Znáš se s nějakými hráči, kteří hráli i na turnaji?

Ano, z Tappary tady byli Topi Rönni a Tommi Männistö, se kterými se znám.

Hecovali jste se navzájem před zápasem?

To úplně ne. Před zápasem jsme spolu nebyli v kontaktu, něco jsme si řekli až na ledě. Jinak jsme se nijak nehecovali.

Pomohlo ti v utkání proti Finsku, že jsi je znal a věděl, co od nich očekávat?

Určitě jsem měl motivaci je porazit. Uvědomoval jsem si, že tam hrají kluci ze stejného týmu a obě strany chtěly utkání vyhrát. Byl to strašně důležitý zápas a je škoda, že nám to nevyšlo.

Do hlediště mohli po delší době fanoušci. Vnímali jste jejich podporu?

Ano, po nějakém čase mohlo na stadion tolik fanoušků a je to skvělé, protože k hokeji patří. Takhle si ten sport každý představuje a mělo by to tak vypadat. Je nádherné, když celá hala fandí a na ledě vás to žene hodně dopředu.

V patnácti letech jsi poměrně vysoký. Co dokážeš z výškové výhody vytěžit?

Snažím se toho využívat co nejvíc. Mám velké rozpětí paží, takže když se chci natlačit před branku, tak si to dokážu lépe pokrýt a v soubojích u mantinelů mi to také hodně pomáhá. Tady na turnaji jsou všichni výborně silově vybaveni, takže se to pomalu vyrovnává a už ty centimetry navíc nejsou tolik viditelné.

Kromě výškových parametrů jsi také šikovný hráč. V Tappaře sis během osmi utkání připsal devatenáct bodů. Čím to je, že se to nepřeneslo i na turnaj?

To nedokážu úplně říct. Ve Finsku to bylo trochu něco jiného. Nechci nijak zmírňovat, že se mi tam tak dařilo, ale hrál jsem s mladšími kluky. Navíc jsem měl skvělou formu a padalo mi to tam v podstatě každý zápas. Někdy to tak je, tentokrát se bohužel tolik nedařilo. Ale snažil jsem se si z toho nic nedělat. Hlavně chci být vždy prospěšný týmu.

Jak vzpomínáš na působení ve Zlíně?

Vzpomínám na něj jen v dobrém. Byly tam skvělé podmínky a od útlého věku jsem hrál se staršími. To byl zlomový moment v mojí hokejové kariéře – že jsem měl možnost vyrovnávat se starším klukům. Lépe jsem si zvykal na silovější a rychlejší hokej. Poměrně brzy jsem hrál i v dorostu, což mi také dost pomohlo. Určitě je to jedno z nejdůležitějších období v mé dosavadní kariéře.

Chtěl by sis někdy v budoucnu zahrát za áčko Zlína nebo plánuješ setrvat ve Finsku a budovat kariéru tam?

To je těžká otázka. Myslím si, že když jsem se rozhodl odejít do Finska, tak bych tam chtěl zůstat a zabojovat o šanci v áčku Tappary.

Na draft NHL půjdeš v roce 2024. Přemýšlíš nad tím už teď a sleduješ nějak vrstevníky ze světa?

Abych řekl pravdu, tak to zatím nesleduji. Po světě ani neznám moc kluků, kteří na tom draftu budou ve stejném roce jako já. Snažím se odmakat každý trénink i zápas a nesoustředit se na nějaký draft, protože ten je ještě hodně daleko. Myslím si, že na to mám ještě čas.

(Zdroj úvodní fotografie: Juniorský hokej)