pondělí 14. června 2021 | Redakce
Mistr světa Ondřej Němec: Zlín byl prioritou, táhlo mě to domů k rodině
Žlutomodrý dres s Beranem na hrudi oblékne od nadcházející sezony zkušený obránce Ondřej Němec. Sedmatřicetiletý rodák z Třebíče posbíral řadu velkých týmových úspěchů na mezinárodní scéně. Tím největším je titul mistra světa na šampionátu v Německu 2010, vedle zlata vybojoval s českou reprezentací dále dva bronzy Hrál na šesti světových šampionátech a startoval na zimní olympiádě 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu, kde národnímu týmu těsně unikla vytoužená medaile. Na klubové úrovni vlastní v české extralize tři zlaté medaile, které vybojoval dvakrát s Kometou Brno a v Karlových Varech. Nyní se rozhodl po dlouhých letech pro návrat do Zlínského kraje a přednost před lukrativnějším angažmá dostala rodina s dětmi. Na sklonku veleúspěšné hráčské kariéry chce být klíčovým hráčem Beranům a své zkušenosti předávat mladým hokejistům ve zlínské sestavě.
Ondřeji, jak se zrodil Tvůj přestup do Zlína?
Již od začátku minulé sezony jsem věděl, že končím v Kometě. Po šestnácti letech, co jsem tahal rodinu po světě a Česku, jsem byl rozhodnutý, že se chci vrátit domů do regionu. Bydlím tady a Zlín byl zkrátka priorita. Nechtěl jsem příliš času dojíždět za dalším angažmá a chci trávit čas s dětmi. Navíc moje rodina je hodně spjata se Zlínem, tchýně tady bydlí a manželka je odsud. Jsem rád, že se to povedlo dokončit a budu nastupovat za Zlín.
Domluva se zlínským klubem byla rychlá?
Ano, zavolal jsem si s panem Svobodou, s Jirkou Marušákem a rychle jsme se domluvili. Nebylo to nic na dlouho. Já jsem měl jasně danou prioritu, že už nikam dál rodinu nepotáhnu a chci být doma. Zlín byl jednoznačná volba.
Ve Zlíně je spousta nadějných obránců, bude tvojí úlohou předávat jim cenné zkušenosti?
Samozřejmě jsme se bavili na tohle téma s Martinem Hamrlíkem a rovněž s hlavním trenérem Svobodou. Řešili jsme moji pozici. Samozřejmě vím, že sem přicházím s určitým jménem, ale to musím ukázat na ledě. Druhá věc je to, abych mladým klukům jako jsou Daniel Gazda, Jirka Suhrada nebo Matyáš Hamrlík předal zkušenosti, které jsem načerpal za odehraná léta v zahraničí a v národním týmu.
Co očekáváš od své pozice ve Zlíně, více času na ledě a při přesilových hrách?
Chci být rozhodně klíčový hráč, na kterém to bude stát. Byl jsem na to zvyklý. Loni mi tuto roli v Kometě sebrali, nechodil jsem na přesilovky a dopadlo to odchodem z Brna. Přicházím do Zlína s tím, že chci být v klíčových momentech na ledě.
Koho dobře poznáš ze zlínské kabiny?
„S Tondou Honejskem, Béďou Kohlerem a s Liborem Kašíkem jsme se potkali v Brně. Dále s Petrem Trškou, se staršími kluky se dobře znám. Samozřejmě je tu spousta mladých kluků, kterým se budu snažit pomoct, aby zvládli přechod do dospělého hokej a byli úspěšní.
Hrál jsi tady se Vsetínem, Kometou i Spartou, třemi velkými rivaly klubu. jak se těšíš na zlínské fanoušky?
Pro mě tohle bylo vlastně mé první derby, když jsem hrával ještě za Vsetín. Bylo to největší derby, vždycky strašně vypjaté. Věřím, že se fanoušci od září vrátí zpátky na tribuny, vytvoří skvělou atmosféru a pomůžou nám v tom, aby tým byl úspěšný.
Jaké pro tebe bylo v uplynulé sezoně bez fanoušků na tribunách?
Pro hokejistu, který celou kariéru byl zvyklý hrát před plnýma arénami a zažil několikrát vyprodanou O2 arénu, to bylo strašně nepříjemné. Říkám to narovinu, chyběli mi i hostující diváci, chyběli diváci na cizích stadionech, kdy alespoň pískot hráčům určitě pomůže k hokejové atmosféře. Prostě to bylo strašně divný. Doufám a pevně věřím, že se to změní, diváci se vrátí do ochozů a společně si budeme hokej opět užívat.
Je zajímavé, že se v kariéře míjíš s Davidem Noskem, který na jaře ukončil ve čtyřiceti letech hráčskou kariéru.
Pamatuji si, že když jsem v roce 2010 odcházel z Karlových Varů do Ruska, David zrovna přišel na konec sezony. Vždycky jsme se míjeli, ale myslím si, že ve Varech jsme si pár zápasů společně zahráli spolu. Bohužel tady už to nevyšlo. Škoda, David byl dobrý hráč a skvělý kluk.
Jak vzpomínáš na tragicky zesnulého spoluhráče z reprezentace Karla Rachůnka?
Pro mě byl Karel neskutečný hráč a člověk. Měl jsem tu čest si s ním zahrát a potkat se. Byl to jeden z nejlepších obránců své generace. Jeho gól se Švédskem zůstane v paměti do konce života, prostě „Rachna kachna“. Karel byl pro mne pan hokejista.
