Hokejový džentlmen Werbik o reprezentaci i o svém stylu bruslení

Na ledě ho nepřehlédnete. Je vysoký, silný a zaujme především svým zajímavým stylem bruslení. A konec konců ho nepřehlédl ani reprezentační kouč Miloš Říha. Dvacetiletý zlínský útočník Nicolas Werbik se od 20. do 24. srpna zúčastní úvodního reprezentačního kempu v Přerově.

Je to paradox, v české extralize neodehrál jediné utkání, přesto zaujal reprezentační trenéry. Ti ho sledovali v zámoří, kde strávil poslední tři sezóny. Tu první v QJMHL, další dvě v USHL. "Nominace mě překvapila, ale přiznám se, že to byl můj osobní cíl během sezóny. Jen mě překvapilo, že to přišlo tak brzo. Vím, že mě trenéři z nároďáku sledovali v Americe, navíc poslední sezónu jsem měl celkem dobrou. Mám dobrou váhu, dobré bruslení, umím vystřelit, takže snad to je zasloužené," usmíval se po úterním přípravném duelu proti Novým Zámkům Nicolas Werbik. "Jen piluju střelu zápěstím poslední dobou, tam cítím rezervu," dodal.

O nominaci se dozvěděl šikovný centr od agenta. "Hned mi volal a gratuloval mi. Říkal, že to je velká příležitost a mám ji chytit za pačesy. Je to velká čest a sen každého hráče reprezentovat. Doufám, že se mi bude tak dařit dál," pověděl dvacetiletý hokejista.

Ten byl vidět i v úterním duelu proti Novým Zámkům, kde nakonec Berani padli 1:2. Trochu se zkoušelo, trenér Robert Svoboda rozdělil sestavu na půl, hrálo se tak na dvě pětky. "Bylo to náročné, dozvěděli jsme se to ráno, takže jsme se nějak psychicky připravili. Je to hodně náročné, třeba oproti juniorské soutěži je to rychlejší a silnější. Zase já jsem ale zvyklý hrát na úzkém hřišti, takže teď si zvykám na to, že mám někdy na něco až moc času," řekl Werbik, jenž ale stále úplně jistě neví, kde tuto sezónu stráví. "Je možné, že třeba přijde ještě něco z Ameriky, ale moc tomu šance nedávám. Tady ve Zlíně zase vím, že se musím rvát o místo, ale jsem na to připravený, v Americe je to úplně stejné. Konkurence nás mladé vždy žene dopředu," dodal.

Jeho velkou zajímavostí je styl bruslení, kdy je dost předkloněný a tím na sebe snadno upoutá pozornost diváků. "Hodně lidí mi to říká, mám to tak od malička. Vždycky jsem s tím měl problémy, trenéři tady v mládeži mi říkali, že bych to měl změnit. Já jsem to ale tak nechal a jde to. Cítím se tak pohodlně, beru to spíš jako výhodu, jsem vysoký, tudíž jsem víc přikrčený, aby to neměli bránící hráči na mě tak lehké. Dost lidí to nechápe, jak to dělám, ale tak to prostě je," usmíval se Nicolas Werbik, mimo jiné hokejový džentlmen, který si po rozhovoru se všemi novináři podal ruku. V českých luzích a hájích věc nevídaná.