pondělí 01. května 2017 | Zlin Press - Jakub Kudláč
Emil Romig slavil v Denveru titul: Zlín stále sleduji, mám tam spoustu kamarádů
Je mu čtyřiadvacet, každopádně za sebou má už toho dost. Narodil se ve Vídni, kde již v patnácti hrál za juniorku, o rok později se objevil ve Zlíně. Vydržel zde tři sezony a také si užil mistrovské oslavy juniorky HC PSG Zlín v roce 2010. Před pár týdny slavil znovu, a to univerzitní titul s týmem Denveru. To je stručný životopis Emilia či Emila Romiga.
Úvodem by stálo za zmínku vysvětlení, jak se z Vídně dá dostat do Zlína. "Miloval jsem hokej a mládežnické soutěže v Rakousku zdaleka nedosahovaly takových kvalit jako v Česku. Ve Vídni mě trénoval Jirka Blažek, který měl ve Zlíně rodinu. Bavil jsem se s ním o zahraničí a on pozval na trénink do Vídně tři lidi ze Zlína. S těmi jsme se domluvili, jel jsem na zkoušku a nakonec mi dal tehdejší kouč dorostu Jirka Šolc šanci. Strávil jsem zde tři roky a nemohlo to být lepší," pochvaluje si Romig a dokazuje, jak mu na Baťově městě nadále záleží."Výsledky týmu pořád sleduji. Vím, že letošní sezona nebyla podle představ. Věřím, že lidé ve vedení klubu udělají vše proto, aby Zlín vrátili na vrchol extraligy, kde patří. Mnoho mých kamarádů je stále ve Zlíně, bohužel jsem neměl čas se za nimi dostat. Každopádně během letošního léta to chci napravit," povídá čtyřiadvacetiletý hokejista, který si při rozhovoru vede obstojně v češtině. "Už šest let jsem nebyl v Česku, ale jazyk si stále pamatuji. Třeba si mi i jednou bude ještě hodit," naznačuje Romig. "Například kdybych cítil, že je na to vhodný čas. Podobně jako jsem to cítil při odchodu do Ameriky," přesouvá se Romig už k novějšímu tématu.
Ještě na chvíli se ale zastaví u titulu juniorů z roku 2010. "Čestně ale musím uznat, že jsem tenkrát moc nehrál, v play off jsem spíše rybařil. Ale i toho si cením, byla čest s těma klukama hrát," říká. "No a po sezoně 2010/2011 jsem vycítil, že je správný čas jít do zámoří. První dvě sezony jsem strávil v USHL a NAHL, pak jsem se dostal na univerzitu do Denveru," popisuje dvojnásobný účastník mistrovství světa do 20 let první divize v dresu Rakouska.
V zámoří začal hrát za univerzitní tým v soutěži NCAA. V této lize je 60 týmů v 6 konferencích, přičemž hráči mají při čtyřletém studiu možnost hrát hokej na velmi vysoké úrovni. Dneska skoro třetina hráčů hrající NHL si prošla touto soutěží. NCAA se těší i velkému zájmu fanoušků. Například na domácí zápasy Romigova týmu chodilo v průměru šest tisícovek diváků, to univerzita v Severní Dakotě se může pochlubit návštěvností i okolo patnácti tisíc fanoušků!
"V Denveru jsem strávil celé čtyři roky, co jsem studoval. Velmi se mi povedl první rok, není zrovna lehké se do elitního týmu dostat. Mě se to povedlo a navíc jsme hrál velkou roli v týmu. Další dva roky se mi nedařilo hokejově růst, potom to šlo ale zase všechno nahoru. Začal jsem se cítit lépe a i tým měl skvělé výsledky. Dostali jsme se do finálového turnaje, kde jsme ale vypadli v semifinále," říká Romig a barvitě líčí situaci dál.
"I tato sezona začala pro nás dobře, ale ne tak pro mě. V desátém zápase jsem si zlomil nohu. To byl můj nejhorší okamžik v kariéře. Nevěděl jsem, jak dlouho budu mimo hru a měl jsem strach, že už nikdy do profesionálního hokeje nenaskočím vzhledem k tomu, že předtím se mi moc nedařilo. Za tři měsíce jsem byl na ledě a od té doby jsem válel jako nikdy. Dařilo se nám všem. Dostali jsme se znovu na finálový turnaj do Chicaga a před dvaceti tisíci diváky jsme slavili titul. Všem se nám splnil sen, na kterém jsme celé čtyři roky pracovali. Ještě asi stále nechápu, co jsme dokázali. Prostě něco velkého. Celé čtyři roky jsme si to přáli a nakonec to vyšlo," dává najevo obrovskou euforii Emil.
A co má po dostudování v plánu dál? "Uvidíme. Každopádně mě velmi těší, že mám dostudované a s titulem na závěr," směje se Emil Romig.
Emil Romig
Emil Romig vybojoval v dresu týmu Denver Pioneers nejvyšší univerzitní titul ve Spojených státech. FOTO: UNIVERSITY DENVER
